Gymnasium Sokolov - třída 4.B - maturita 1973

Zdravím ranní ptáčata.
Jen bych rád shrnul, že po sobotě zůstalo ve fondu Zdeňka Vaculíka 700,- korun. Takže doufám, že další přípitek sektem nebude na další smutnou událost, ale na radost, že se znovu setkáváme.
Velký chural na závěr sobotního večera odhlasoval, že další setkání "U smrku" se bude konat 4.10.2025, a to opět pod tímto jehličnanem.
Hezké léto přeje všem
Pitrum

Tak do soboty už mnoho času nezbývá. Teď jsem se vrátil z Brna a bůhví, jak se do té doby dokážu domluvit s Mirkem Vaculíkem ....
Každopádně, jak víte, Pavel Nusbík se po operaci kyčle dostavit nemůže, poslal všem omluvenku, v současné době je v lázních v Jáchymově, kde tráví čas rekonvalescence s Pavlem Fraňkem, který má strašidelně odoperované koleno.
Kdo jim nosí pivo je ve hvězdách, ale ze společné fotografie z lázní je vidět, že jim to svědčí a chutná, pivo mají v půllitru, žádný lahváč, tak jim snad přenesli lůžka přímo do hospody :-)
Tak v sobotu, přátelé .....
Čau

Dnes by měl Sidi Oheň, Zdeněk, narozeniny. Vždycky jsme je slavili spolu. Bohužel, bohužel ....
Večer za něj zapálím svíčku. Odpočívej v pokoji, kamaráde.
Ahoj

Pán opatruj jeho duši!

Přátelé, je tady nějak chcíplo. A to už začalo jaro, kytičky čumí na ten Boží svět, za chvíli zase bude letní čas a podvečerní sluníčko zažene noční můry. Tak pište a kecejte!
Octav

Jsem stále poblíž, číhám za bukem, ale když není na co reagovat, tak co sdělovat ? Chodíme sem teď už jen my dva, občas někdo jen jukne. Alena byla slibná posila, ale také potřebuje akci, aby mohla napsat reakci :-D
Takže abych uvedl alespoň něco : ano, v Pardubicích jsem se perníkem vyzásobil, ale není to žádná sranda. Dlouho jsme se ženou hledali nějakou prodejnu s echt pardubickým perníkem, nachodili jsme se, ale marně. Nakonec jsme se dotázali dvou starých důchodkyň v domnění, že ony jistě budou, vzhledem ke svému věku, informovány. Ale to jsme se spletli. Dozvěděli jsme se hlavně, že všechna sláva - polní tráva, a na perník dneska všichni kašlou a prodejny prostě nejsou. Dozvěděli jsme se, kde všude perník prodávali, ale už neprodávají. Nakonec si jedna vzpomněla, že jakousi prodejnu s perníkem zahlédla u nadchodu do Tesca, ale nedokázala nás tam nasměrovat. K naší cti musím říct, že jsme onen nadchod a pod ním schovanou prodejnu nakonec našli a nakoupili jsme perníku asi za tisícovku. Cestou na hotel jsme pak na historickém náměstíčku za kostelem našli ještě jednu prodejnu, ale zavřenou, ale za výlohou byla cedulka, že se jedná o perník nikoliv pardubický, ale z nějaké vsi na pardubicku. Tak to je asi vše k otázce perníku.
Dále musím napsat, že jsem po mnoha letech mluvil telefonicky s Milanem Dibalou, byl v dobré náladě i když řeči měl víceméně pohřební. Chtěl by se ještě naposledy setkat se všemi, se kterými prožil mnoho v mládí a slíbil, že se ke Smrku za námi toho 24.5. přijde podívat.
Tak to je prozatím asi vše, zdravím pasivní i aktivní čtenáře a čauky.
Pitrum

Jo, s Milanem jsem také před nedávnem mlivil, asi ho v těch kecech budeme muset usměrnit. Před dvěma lety nás docela vyděsil s tím, že přišel o noju. No, průser, říkali jsme si. Nedávno z něj vypadlo, že výraz "přijít o nohu" tam u nich na vsi používají, když jim auto neprojde technickou a oni museji chodit pěšky.
Tak koukám, že i pardubický perník už je dnes asi taky Mondelez. Tohle je hrozná škoda, Pardubice přeci vždy sluli steeplechase a perníkem. Tak snad se Pardubáci ještě alespon dokáží porvat v hospodě s Hradečáky. Jestli už i tenhle folkloor zmizel, tak už lze asi jen opravdu pasivně očekávat vládu agenta Bureše. Kricinál, pořád mám problémy s některými nabodeníčky. V lecčems byly ty dvojhlásky asi praktičtější, němčina je používá dodnes.
Zdař Bůh!

Samozřejmě mělo být uvedeno "přišel o nohu", ale za tohle nemůže systém, ale ten virus mezi židlí a klávesnicí.

Nené, ten námi kupovaný perník byl skutečně pardubický, a staré vzory - podkovy s koňskými hlavami, srdce z lásky atd atd. Já myslím, že ty specifické formy, vztahující se k velké pardubické nebo k lidovým písním, by od Mondelezu stály mnohem více, než cca 120,- až 160,- korun za kus, při té jejich velikosti.
A chuť skvělá, leccos jsme už zdlábli, to by Mondelez jistě ošidil.

Ahoj, Pitrume a všichni, co sem nakouknete!

Jak víš, zrovna nějaký velký muzikus nejsem, ale myslím si, že Floydi dnes už patří ke klasice podobně jako Smetana, Mozart nebo Haydn. A tak je nejspíš budou poslouchat další a další generace, protože tahle muzika je pěkná, trvanlivá a nepodléhající zkáze tak, jako např. Internacionála o podobné vypelichané odrhovačky. Ale ne, i v bigbítu se najde spousta děl, která definitivně skončila v propadlišti hudebních dějin.
A ted to nejdůležitější: naložil jsi auto před zpáteční cestou perníkem? Tedy tím pardubickým.
Zase mi zlobí diakritika, má to na svědomí linux. A jelikož linux le ohýbatelný, manipulovatelný, kujný a tažný, tak to jde za mnou. Holt si zase musím udělat čas na odchyt různých permoníků, skřetů a breber.
S Andym Warholem se Sidi může setkat tam nahoře a pokud Andy ještě zná pár slovíček slovensky, tak si tam možná občas pokecají.
Ad kasárna: nezanedbatelná část komunistických kasáren byla postavena původně pro Wehrmacht, O kvalitě takových staveb sice dlužno pomlčet, nicméně výstavba trvala řádově měsíce. Vzhledem k současné turbulentní vojenskopolitické situaci lze očekávat, že něco podobného se může zrealizovat i dnes. Prozatím všichni rychlozbohatlí vůdcové nejnižšího sociálního původu, jenž staří Římané označovali slovem proleto, Marx slovem proletariát, Češi slovem lůza a Němci slovem Mob, neměli snad s výjimkou Putina nikdy dlouhého trvání a tak uvidíme, co přinese čas. Zrovna v USA onehdy dosti neslavně skončil slavný Alessandro Capone.

Zdař Bůh!

Nazdar,
tak pokud by to někoho více zajímalo, koncert Australian PINK FLOYD se velmi vydařil. Hráli od 20,00 hod do 22,45 hod s jednou 20 minutovou přestávkou za všeobecného nadšení diváků. Dynamika skladeb, síla i barva zvuku byla bezchybná. Narvaná Enteria aréna v Pardubicích jásala, nakonec byly standing ovation. Složení diváků - převládali pardové v našem věku, ale nedaleko mne seděla babička, odhadem stáří 80+, asi 20% diváků velmi mladých. Prostě paráda.

Byli jsme tam pátek a sobotu, takže jsme měli dost času na procházky městem, zastavil náš starší rozevlátý muž, který chtěl po nás ukázat cestu k výstavě Andyho Warhola. Ač jsme byli v Pardubucích poprvé, k výstavě v automatických mlýnech jsme ho nakonec v krátkém čase dovedli. Byl to jakýsi režisér z Londýna. A tak nás vzal dovnitř. Zdeněk Vaculík by byl nadšený, škoda, že tam už s námi nemohl. Mám i fotku, jak jsme s Andym kámoši (měl tam velmi realistickou sochu). Tuto naši návštěvu, jednou, až se se Sidim zase setkáme, mu důkladně převyprávím.
Takže se zase loučím. Ahoj čtenáři !

Ahojky,
Tak i já s radostí vítám novou návštěvnici těchto stránek, Alenu. Tak už jsme alespoň tři. Tož nebudu to tu zde rušit, ale pojedeme dál.
V pátek jedu do Pardubic na koncert Australian Pink Floyd pod záštitou lídra Davida Gilmoura, což je nejlepší revival ze všech. Před pár lety jsem na nich byl v Plzni na Lochotíně a byli prostě skvělí. Ale píšu to sem z jiného důvodu : vybavilo se mi, jak jsem byl na koncertě Pink Floyd reloaded před 10 lety a viděl jsem tam po asi 30 letech Pavla Nüsbergera. Sice jsem se přes dav k němu nedostal, ale dodnes si pamatuju, jak mne to potěšilo.

Octave, o možném obnovení vojenské základní služby samozřejmě vím delší dobu, ale zrovna nedávno jsem jel kolem svého starého kasina a musím říct, že tohle už nikdy nikdo do pořádku nedá. To samé musím napsat o kasárnách v Kutné Hoře, okolo kterých jezdím několikrát ročně, a i tam je to podle mne nemožné vrátit původnímu účelu. Takže plány jsou jedna věc, ale realizace druhá, a podle mne to na realizaci právě všechno zkrachuje.

Ale mám takovej hroznej sen : russáci útočí ve své zastaralé technice, ale s hrůzou otáčejí a prchají, když vidí, jak proti nim vyrážejí supermoderní elektrické tanky, elektrická BVP, v tancích je čtvrtina osazenstva v prapodivných kombinézách s boulemi na břiše (uniformy pro těhotné tankistky), trén v elektroautech táhne dobíječky, polní kuchyně nelze najít podle kouře, protože jsou elektrické, vojáci v zákopech mají elektrocentrály na liščí ocasy a ebonitové tyče, které ženisti leští obrovskou rychlostí, elektroletadla létají zcela tiše nad bojištěm …..

Probouzím se zpocený hrůzou.
Čau

Ahoj, Pitrume,
jsem hrozně rád, že se tady ozvala Alena. Kdyby ted seděla tady vedle mne, dal bych jí radostí pusu (to by si, chudák, pomohla!).
Zdař Bůh!

Tak jsem se i já dneska po dlouhé době podívala na naše stránky. Nejdříve jsem si prohlédla foto z posledního setkání a když jsem viděla jak tam Sidi-Zdenda spokojeně sedí vedle mně a usmívá se, tak mi z toho
bylo hodně smutno. Snad se tak usmívá "i tam nahoře" a je mu dobře. Ahoj a dávejte na sebe všichni pozor už nám není 25 ani 30 let. -:)

Ahoj, Aleno,

mé srdce zaplesalo, když jsi se tady objevila. Bylo by docela škoda nechat to tady lehnout popelem. Tak se, prosím, ozvi častěji!

Také jsem si prohlédl foto, na kterém jsem viděl Sidiho naposledy. Když jsme ho s Pitákem minule dovezli domů a řekli jsme si "Čau, tak příště!", vůbec nás nenapadlo, že žádné příště už nebude.
Zdeněk byl fajn chlap a určitě nám bude chybět stejně tak, jako ti další. Když múzy pláčou, je to vždy hrozně smutné. Pán jej tam nahoře ochranuj, stejně tak i živé tady dole.

Technický problém: pokud někde musím napsat diakritické znaménko s upper shiftem, neděje se nic, Někde si pomůžu s captions lockem, ne všude to ale jde. Trochu nám to Mistr Jan Hus s těmi nabodeníčky zkomplikoval

Všechny, kteří sem nakouknou, zdraví
Octav

Vážení přátelé,
Octav mi jistě promine, protože níže uvedenou informaci jsem mu poslal už 24. ledna, ale protože se stala malá změna, posílám mu to také, jako Vám všem.
Jde o to, že už v říjnu, než jsme se rozešli, byl předběžně stanoven datum dalšího setkání na 17. května, což mi vyhovovalo. Ale netušil jsem, že si tento den vybral také můj zeť k oslavě svých 50. narozenin, které se budou konat v jedné hospodě v Brně. Jak už to moraváci umějí, zařídil cimbálovku, objednal sál v inkriminované hospodě, noclehy pro přespolní …..atd., atd. Slavnostně mi termín oznámil v polovině ledna s tím, že speciálně pro mne sehnal meruňkovici od paliče z Mikulova atd. atd.
Zkrátka, nepřipadá v úvahu, že bych se z této oslavy dokázal vyzout, to bych si proti sobě poštval veškeré moravské příbuzenstvo.
Takže, musíte mi prominout, ale 17. května se setkání v žádném případě nemohu zúčastnit !

A teď trochu k té změně oproti informaci, kterou jsem poslal Octavovi :
Napsal jsem Ti Octave, že se chystá vzpomínkový večer na Sidiho někdy koncem dubna, kdy má narozeniny. Takže tady je malá změna, která by sice nemusela nikoho zajímat, ale vzhledem k tomu, co vyplynulo, se k tomu musím vyjádřit :
31. ledna mi zatelefonoval Zdeňkův bratr, že do konce dubna je ještě dlouhá doba a to by mohlo otupit atmosféru vzpomínkového večera. Takže mne vyzval, abych spolu se svou ženou a nejmladším synem (který je Zdeňkův kmotřenec), se dostavil do jednoho pensionu v Lokti hned druhý den, 1. února, odpoledne.
Panychida stála za to, vévodila Sidiho fotografie v červeném tričku se švýcarským křížem (do milovaného Švajcu jezdil každý rok), zúčastnilo se asi 20 lidí, znal jsem asi polovinu, bohatá byla hostina, lahodné nápoje ….
A protože Sidi měl před rokem problémy se srdcem, sepsal svou „poslední vůli“. Sice ne u notáře, ale nechal ji svému bratrovi, který podle ní zařizoval poslední pokyny …., například Sidi si přál být rozprášen v místech, kde jako dítě běhal po stráni se svým psem. Takže pojedete-li někdy směrem na Plzeň, tak po průjezdu obcí Údolí, na konci, před odbočkou vpravo do Nadlesí, je delší rovina, po levé straně této rovinky je stráň vzhůru a zde bude rozprášen.
A v této poslední vůli je i část věnována nám, jeho spolužákům. Já jsem tam pověřen, abych vyplnil na setkání s Vámi jeho přání. O co jde, ještě nevím, Mirek mne požádal, abych, až bude setkání, se s ním spojil a všechno mi řekne.
O to víc mne mrzí, že toho 17. května tam nebudu. Musíme tedy počkat až do dalšího setkání, asi někdy na podzim.
Tímto se tedy ještě jednou omlouvám, ani nevíte, jak mne to mrzí, že nebudu přítomen. Hezky si to užijte, budu na Vás myslet.
Zdraví Vás
Pitrum

... uplynulo cca 14 dní a nikde nikdo.

Zdravím všechny, co sem občas kouknou. V poslední době se množina zde komunikujících smrskla na čtyři osoby. Sidi s Továrníkem už navždy působá ve vyšším levelu a tak jsme tady zůstali s Pitrumem poslední dva. Prosím, pokud se občas kouknete, co se tady děje, dejte vědět, jinak tady zůstane otevřená otázka, má-li ttato kecárna vůbec pokračovat.
Čau!
Octav

Zcela souhlasím, jak to vypadá, je to v současné době pouze pro nás dva. To nemá cenu udržovat.
Dám tomu ještě nějaký čásek a pokud se nic nezmění, tak to zabalím.
Ahojky, Pitrum

Tak nakonec to budu já, kdo hned na začátku roku přinese všem vám, spolužákům, velmi špatnou zprávu. Zatím sem píši jen avízo, protože neznám nic bližšího, ani nevím, jestli to není jen hoax.
Odpoledne zjistím podrobnosti a skutkovou podstatu, pokud se zpráva potvrdí, rozešlu Vám všem oznámení mailem, sem chodí dost málo z vás.
Zatím doufám, že jsem se přeslechl.
Ach jo, tož nazdar.