Gymnasium Sokolov - třída 4.B - maturita 1973

Nazdar,
za moment musím odjet do Domažlic a asi se sem nějaký čas nedostanu. Tak Vám přítomným i nakukujícím přeji krásné prožití velikonoc, hodně sluníčka i lahodných nápojů. Pá pá !

.... tak a je to v ....píšu to na mobilu. Byl jsem myslím i vtipný.... klik a je to vše v..... háji zeleném. Tak ať se pobaví naši dvojníci v paralelním světě, kam jsem to nejspíš poslal.... příště snad napíšu snad víc, ale dvakrát opakovaný vtip přestává být vtipem.... a ještě hlásím: v Praze zatím žádný Pitrum

Podobně jako na internetu, když se člověk podívá na, kupříkladu, toaletní papír, následně je 2 měsíce otravován reklamami na Tento produkt nejen na onom PC, kde zájem projevil, ale i na dalších PC, které měl kdy v životě v pazourech, tak se tento šmírovací mechanismus přenáší i do obyčejného života.
Jak si jinak vysvětlit, (přestože je téma už téměř vyčerpáno), že včera odpoledne se u mne zastavil prostřední syn, který si koupil motorku, a proto začal v Sokolově v autoškole, a který mi vlastně jen přišel oznámit : “tak jsem dneska v Sokolově viděl toho tvého dvojníka. Jel jsem až k tobě, ale až v těsné blízkosti jsem si uvědomil, že to ty nebudeš, protože jsi měl neznámé oblečení a jiný způsob chůze …., ale podoba je téměř dokonalá.“
Řekl to způsobem, jako že je samosebou všeobecně známé, že v Sokolově dvojníka mám, i když já o tom včera slyšel poprvé.
Takže koukám, pánové, že jste šťouchli do vosího hnízda. Jsem zvědav, jestli na to bude reagovat sokolovák Achjerb.

Musel jsem se dnes znovu vrátit na tyto stránky a navázat na níže vzpomínané dvojníky, protože náhoda pracuje neomylně. I když v tomto případě o dvojníky vlastně nejde :-D
Možná si vzpomenete, že když jsem v roce 2012 nastupoval do této firmy, byl jsem překvapen, že na dveřích sousední kanceláře byla vizitka "Markéta Brožová". Těšil jsem se, že budu sedět vedle Markéty, skoro jako na gymplu. Myslím, že jsem přidal k tomu sdělení i fotografii, už nevím. Ale tehdy jsem se s onou Markétou jen minul, ona z firmy o týden před tím, než jsem nastoupil, odešla. No, byla to očividně jiná Markéta než ta naše.
Zde ve firmě jeden můj kolega chce odejít za měsíc do důchodu a tak se inzerátem za něj hledá náhrada.
No, jistě už tušíte. Před chvílí mi bylo oznámeno, že k nám má zájem přijít nějaká paní Markéta Brožová, tak abych s ní provedl nějaký vstupní pohovor, vyzkoušel jí.
(Tak toto byla ta informace k tématu. Ale jak dopadne výběrové řízení, to tedy nevím, protože o té paní, kterou jsem osobně nezažil, jsem slyšel dost na to, abych jí s chutí mezi dveřmi kopl do pudele.....no nechám se jejím šarmem překvapit :-C )

Kukmal, hochu, tos mi připomněl blaho, které mne už brzy očekává. Mňam. Snad se konečně po letech dočkáme druhého a třetího dílu hororu o opočenské zmrzlině z pera Sidiho a jeho působení v Beskydech. K tomu musím poznamenat, že jsem napínavý obsah první části už zapomněl a nyní se, bohužel, už není kam kouknout. Začni, Sidi, opět prvním dílem, prosím, prosím....
Díky za pozvání na zmrzlinu.

.... Pitrume, dodnes si nejsem jistý, zda to byl můj dvojník nebo já. Já tam opravdu v létě toho roku jel z kopce v tom kraji,tedy jel zadarmo, tedy hodně rychle!! A když jsem míjel zoufalce, kteří se drápali do kopce, někdo na mne pořvával. Nepoznal jsem kdo to byl neb jsem měl v očí h smrt. Myslel jsem, že mi závidí mou svižnou jízdu, anžto oni zrudlí námahou,sýpali a šlapali do toho táhlého kopce. Kousek od toho byla prvorepubliková pevnost..... takže jsem tam asi fakt byl já. Dvojník asi stávkoval..... tak nevím. Dnes už to uspokojivě asi nevyřešíme...jó to bejvávali časy malin nezralých.....
Teď bude doba opočenských zmrzlin. Pokud pojedeš kolem, stav se na ní. To platí samozřejmě pro všechny ostatní též!!!!

Tak se nám to, přátelé, opět nějak zadrhlo. Ono těch dvojníků zase na světě tolik není. I když, pokud se člověk zamyslí, vidím to jako dnes, jak se z lesa kdesi nad Landštejnem vyřítil na kole Továrník a řítil se kamsi na Klášter nebo Albeř ....
Než jsem se já, odpočívající u vojenské pevnůstky, zmohl na pronásledování, byl v prachu ....................................

Vážení, omlouvám se, ale já neperu. Jen jednou mi to žena svěřila a už to nikdy neudělá (byť po delší době připustila, že mydlinami ucpaný stavoznak po předchozím praní by způsobil katastrofu každému, kdo tehdy zahájil praní, ale stejně tak, jako si vždy neomylně vyberu v marketu pokladnu sice s nejkratší frontou, ale vždy tu nejzoufaleji nejpomalejší, stejně věří tomu, že to čekalo jen a pouze na mne!).
No co, koupelna již dávno vytřena, ložnice i chodba vysušena, takže musím své postřehy ohledně dvojníků vyjevit na úkor své práce.
Takže, ať se tomu bráním, zde v práci mi polovina kolegů říká Einstein, druhá, ta vzdělanější polovina, mi říká Zweistein, při vědomí toho, že první ze jmen je již dávno obsazeno. Dokonce jsem byl včera v Brně na výstavě Amper a nás stánek navštívila kooperující firma z Itálie, jejím reprezentantům jsem byl představen naším předsedou jako our designer, mister Einstein (od předsedy bych očekával druhou variantu, ale budiž).
Co se shodných jmen týká, i Kabátů je velmi mnoho, v poslední době pronikáme i do televize, kdybych měl čas, vyvěsil bych zde fotografii náměstíčka v Bechyni - Zářečí (ano, bydlí zde Kalousek) kde na jedné ceduli můžete číst "náměstí Kabátů". Ale pro mne je nejlepší shodné jméno jistého podnikatele v Karlových Varech, který kdysi vlastnil obchod na PC komponenty ve Staré Roli (nyní pobočka Autocont), a kde jsem v té době kupoval monitor a na faktuře stálo : Předal Kabát Petr, převzal Kabát Petr.
Na závěr jsem si ponechal dvojníka z Kroměříže. V roce 2017 v létě jsem se ženou usedl znaven na lavičku ve skleníků v Květné zahradě a vedle nás byla nástěnka, která popisovala rekonstrukční práce v této zahradě a na ilustračních fotografiích byla parta cikánů a mezi nimi v plné kráse JÁ s krumpáčem. Fotografií bylo asi 5 a na všech v různých pózách s nezbytným krumpáčem já a já a já ....
Nebylo pochyb. Ani moje žena neshledala rozdílů (kromě chatrného oblečení). Mejlka byla vyloučená.
Čau

Dvojníci – zajímavé téma
Seriózně se tím zabývá i kvantová fyzika. Četl jsem o paradoxech této teorie a vůbec jsem tomu už selským rozumem nerozuměl. Paralelní světy či mnohovesmír se objevuje jako důsledek některých kosmologických teorií nebo v jedné z interpretací té pro mne záhadné kvantové teorie. Dokonce jsem četl, že skupina vědců z Oxfordu matematicky dokázala, že struktura vesmíru rozvětvená na paralelní verze může vysvětlit pravděpodobnou podstatu těchto kvantových výsledků…. A jsem zase v háji. Nevím, o čem to je. To jsme se v matice neučili.
Takže mne ani tak zase nepřekvapuje, že i na netu lze najít Zdenky Vaculíky, Petry Pitrumy Kabáty a dokonce i mne. Jeden má dokonce autoškolu v Ostravě na mé jméno a neplatí mi podíly ze zisku. Jen doufám, že mi nedělá ostudu se sličnými žačkami za volantem a jezdí jen po-hlavních cestách. Svět je zkrátka Matrix, kde realita je jen iluzí a naše nejtemnější noční můry jsou ve skutečnosti pravdivé a naše současnost je vlastně minulostí, a to budoucí se děje právě teď.
Jen moje žena je originál. Na tu neplatí kvantová teorie a ani paralelní světy. Aspoň se nemusím bát, že by na mne vybafla někde zpoza rohu, když tam nemá být. Zkrátka je to moje zlatíčko.
…A pračka doprala. Tak zpět do šedivých všedních dní.

Ad honorem Jesus !, či jak to my bezvěrci zkracujeme Ahoj !,
mám asi půlhodinku viz nadpis, to stačí, abych pokladl otázku do prani(ce): Co vy a vaši dvojníci? Víte o nich? Už to bude pár měsíců, kdy jsem četl na int. rozhovor s ředitelem jedné kulturní instituce v Sokolově, byla přiložena i fotografie dotyčného. Ta podoba s mým ústředním pražským přítelem byla tak dokonalá, až mi brala dech. Oněměl, když jsem mu dvojníka v P. nainstaloval k posouzení, oněměl, protože v duchu propočítával, jestli jeho tatík nebyl koncem padesátých let na cvičení v Sokolově. pak si však našel jinou fotografii dotyčného z jiného zdroje, kde nebyl focen z pravoboku, ale anfasu a uklidnil se. Nedávno jsem v jiném článku uviděl fotografii stepilého muže, který jako by z oka vypadl mému mladšímu bratrovi. Ten po malém zaváhání připustil značnou podobu, leč se do věci vložila má roztomilá švagrová rezolutním prohlášením, abych neurážel její vkus, že by se do takového ohyzdy nikdy nemohla zakoukat (vojenská láska), no nevím, nevím. A skončím u sebe, i mě kdysi provokoval jeden spolubydlící na koleji, vydávaje mě za mladšího klona režiséra V. Matějky (Nahota, Svítalo celou noc, Anděl svádí ďábla apod.). Poslal jsem ho do (.). O 20 let starší režisér vypadal jako moje karikatura, dnes už bych byl vůči němu smířlivější.
A pak je tady podkategorie: dvojníci papíroví. Teda shoda jména a příjmení. Žasl jsem, v jednom z prvních vydání Zlatých stránek pro Prahu bylo 37 Vaculíků s pevnou linkou, ale žádný Zdenda mezi nima. Přišlo mi to zvláštní, když jsem si zakládal emailovou adresu, zkoušel jsem různé kombinace - jméno, příjmení, obráceně, tečky, čárky, ale furt mi hláiali, že už to někdo uplatnil přede mnou, tak jsem skončil u Bognera, hned napoprvý.
Včera večer jsem dražil na aukci mé oblíbené aukční síně, a tu mezi sklářskými výtvarníky narazím na pro mě dosud neznámého autora Dalibora Tichého (jinojmenných sklářů Tichých je několik), v ten moment mě to oblažilo u srdíčka střelnou vzpomínkou na dobu gym. studií, ale tím to bohužel skončilo, jeho nabízený rubínový objekt z r.1982 za vyvolávací cenu 7.500,- kč (nadsazeno) mě nezaujal. (A taky se neprodal). Už i tak jsem přeťápl rozpočet...
Slyším, že pračka už intenzivně ždímá...
P.S. Ráno jsem udělal tu blbost, že jsem vlezl do jakéhosi rejstříku podnikatelů, kde jsem našel houfy Zdeňků Vaculíků (dokonce i sebe, ač 25 let nepodnikám), o Daliborech Tichých ani nemluvě, tak prepáč. Ale tehle D.T. je mezi vámi jediný(?) umělec. Vlastně byl (1950 -1985).
P.P.S. Když už to musíte vědět, vydražil jsem stélu od Františka Víznera a dvě misky od Maxe Kanegeissera. Měl jsem kliku, nikdo víc nepřihodil. Jdu věšet. Sidi

Životní přístup... téma na esej. Jen těch vláken přístupu k tomuto tématu, co mne z fleku napadá.... no nic. A ten seriál Most!... docela dobrý, dobrý hlášky. Více takých mostov.

Tak 3 dny na to koukám a nevím, jak mám reagovat. Článek na internetu jsem nečetl, ale z vlastní zkušenosti musím napsat, že je to nutno brát s rezervou. Podobně mám mezi kamarády zemědělce, kteří, jak je možné vidět i v TV, stále brečí, jak jsou na tom špatně, ale vloni si zajeli k Niagarským vodopádům, letos pro změnu do Chicaga (zrovna tam prý měli osvěžující teplotu kolem minus 50°) atd.
Také mezi důchodci mám kamarády s podměrečným příjmem, kteří jsou spokojeni (jako Sidi), ale také jednu známou s příjmem lehce nad průměrem, která neustále běduje, jak je na tom špatně, ale zjistil jsem, že si pořídila nový chytrý mobil (který nemá šajn jak používat) s tarifem za cca 700,- kč, ale už nemá, komu by volala, navíc stále má svůj starý mobil s tarifem, který nezrušila, koupila si novou velkou TV s rozlišením 4K, novou myčku, ve které nemá co umývat (vdova bez dětí ...), a další nepotřebné krámy.
Takže se nedá zevšeobecňovat. Na internetu často píšou pěkný πčoviny.

Jeruzalém není Chánov !!!!!

Chánov není Jeruzalém!

Tak,
není to ani týden, kdy jsem si na internetu s velkým zájmem přečetl příspěvek o tom, jak více než polovina starobních důchodců, tedy těch z nás, kteří jsme z různých důvodů nenasypali do společného důchodového pytle dostatečně (4), že teď tím pádem ani po přidání nedosáhneme na průměrný medián důchodu = nějakých už si přesně nepamatuju asi 13.400,- kč. Nás lenochů je v republice 1,6 miliónu a nezbývá nám - pokud jsme odmítli přistoupit na velkorysou nabídku soc. státu si i po odchodu do penze dál vydělat nějakou tu tisícovku v původních (ale spíš podřadných) zaměstnáních, aby se zaplnily (nepřitažlivé) díry v síti prac. trhu - než živořit. Ano ŽIVOŘIT! Autorovi článku jsem musel dát hořce zapravdu, a tři dni stará bramboračka k obědu mi v hubě ještě víc zkysla. Kdyby apoň kyblík uhlí byl k dispozici, abych si ji mohl aspoň ohřát...
Tak co, vy pracující důchodčí nadmediáni, už saháte po naditých prkenicích a šekových knížkách, abyste zkoušenému spolužákovi jednorázově nebo snad i pravidelně přilepšili k tomu jeho (ne)zaslouženému srabu? Nemusíte, ještě jednou NEMUSÍTE ! a třebaže spadám do kategorie celoživotních lemplů a poctivé práci se vyhýbajícím elementům, mám se i s podprůměrným důchodem výborně a do žádnýho zaměstnání by mě už nedostali ani heverem, ano HEVEREM a to, považte, ještě bratrovi měsíčně dobrovolně přispívám na hypotéku (2.500,-kč) a neteři pětistovkou na Prahu... Bramboračku jsem nejedl ani nepamatuju, když jsem četl ten zpropadený článek, ukrajoval jsem si k tomu mocná sousta bifteku z irského hovězího (Kaufland) a zapíjel je Bzeneckou lipkou (tamtéž). Maso si dopřávám 5x do týdne. V místnosti mám přetopeno na 24°C, spaluji dřevo z vlastního pozemku (jen na večer přihodím pár briket, aby oheň vydržel do rána, jsem línej zatápět). Na letní dovolenou jezdím už pravidelně 28 let do CH, a pak to ještě kompenzuji nějakým tím ježděním vlakem po Čechách v rámci Jízdenek na léto (loni to hodilo 10 dní), s kolegou jsme byli v září v Budapešti a před Vánocemi ve Vídni... Ale přece jen jednu pihu na kráse bych našel (už zanedbatelnou), už mi nezbývají prachy na vydržování si ženských. Užil jsem si svý,ha ha .Ano: HA HA.
Neměl jsem v úmyslu se tady chlubit, jak se mám po ekonomické stránce dobře a bezstarostně si užívám posledních "lepších" dní podzimu života, i když to tak asi vyznělo, co? Neva. Smyslem bylo ukázat na nebezpečnou dvojsečnost podobných tvrzení (a bacha, bylo to na Internetu(možná to tam ještě najdete))- i kdybych měl být jedinej. Ano JEDINEJ Tak až vám někdo bude věšet bulíky na nos, jak se má špatně a nevyjde s mizerným důchodem, myslete si o tom svý. Nebo myslete na mě. A už mi dejte pokoj, jdu hrát soliter. Ano SOLITER.
P.S. Doufám, že to hovězí nejelo z Irska do Čech oklikou přes ...

Nazdar přátelé. Je Silvestr a já se konečně vrátil z Brna a konečně mohu nahlédnout sem a posypat si hlavu popelem, že letos (myslím poprvé), jsem na stránkách třídy nepopřál k vánocům. Vám děkuji, že jste na mne nezapomněli.
Ale zato mohu popřát ještě včas do nového roku.
Tedy Vám, moji milí, kteří sem občas zabrousíte, ale i Vám ostatním, kteří by zde měli být, ale nejsou a možná ani nikdy nebudou, přeji co nejpevnější zdraví, k tomu zdraví i méně pevní, ale zato trvalé, a k tomu trochu štěstíčka a dalších nezbytných abstraktních vlastností.
Zdar a setkejme se za rok v 2019 pro pokračování.

Taky se přidávám a přeji všem zbývajícím na těchto stránkách tedy Pitrumovi pohodové svátky. Zatím to není naštěstí jako u toho abiturienta, který se vrací ze setkání po šedesáti letech a stěžuje si, že už tři roky tam jezdí sám...
Co to je seniorpas????Slevy a akce mne zajímají!!!
Ciao. Ale že to utíká.

Milí spolužáci maturitního ročníku gymso-4b-73
všem vám přeji pohodové svátky vánoční a mnoho sil - jak doufám - do pro vás jistě úspěšného roku 2019.
Jak vidíte, dovolil jsem si trochu velkorysosti a popřál všem, tedy i těm, o nichž tuším, že si tyto stránky už asi nikdy nenainstalují. Jejich chyba. Nebudou tak např. informováni o všemožných slevových akcích, které se dají pořídit na Seniorpas.

Určitě nebyli rádi, že jste se v kině viděli, neb se vpodvečer někam vytratili bez toho, že by mi sdělili cíl své cesty. Jen mě bratr požádal, abych udržoval oheň v kotli ÚT a večer vyvenčil psíka. Což jsem k jejich naprosté spokojenosti činil. Až druhý den musel bratr neochotně přiznat barvu, že byli v kině a že vás tam viděli, a že mi kam jedou neřekli záměrně, protože předpokládali (ó, jak dobře mě znají), že film z mého náročného pohledu se bude jevit jako sračka a že mi tudíž líp bude doma s psíčkem... Bylo.
Že má celá "záležitost" hlubší pozadí netřeba zdůrazňovat, nejde dnes o nic až tak neobvyklého, jen si na to holt budu muset zvyknout. No, být u vás víc času,tzn. dokud jsme tam byli jen sami mezi šesti očima, možná bych si krátce postěžoval. Spíš ne.

To tedy nestačím zírat. Tam vypadalo vše tak idylicky.
No, ale takové věci se holt dějí ..... v pondělí jsme navštívili švagra a švagrovou v Ledči, v plánu byla návštěva Brna, to se sice vše vydařilo, ale švagrová nám doporučila navštívit advokátku v Humpolci, prý kvůli vyřízení ještě nějakých papírů kvůli pozústalosti. Doteď nevím, byla-li to náhoda nebo úmysl - nevyřídili jsme vůbec nic, advokátka nás vůbec nepotřebovala, žádný lejstra pro nás .....ale tu sněhovou vánici na dálnici s klouzajícíma kamionama, tu jsme si tedy vychutnali dokonale :-D

Asi to už víš od svého bratra. Včera jsem ve vašem městečku poseděl se Zdenou u zubařky, a protože den byl ještě dlouhý a do práce se nám zpátky nechtělo, tak jsme si udělali volný den, zajeli do Varůch na vánoční nákupy a do restaurace a když se setmělo, tak jsme jeli do Sokolova do Alfy do kina na Bohemian Rhapsody. Zdena měla takový nápad, když jsme míjeli na dálnici Loket, že bychom se stavili pro tebe, ale já jí to rozmluvil, bůhví, jestli se budeš večer chtít někam trmácet a už je málo času atd. ......, no a v kině jsme pak potkali tvého bratra s rodinou, taky bez tebe. A od té doby trpím výčitkami svědomí, že jsem tě alespoň nezkusil naložit a odvézt na ten film, kterej byl navíc dost dobrej. Hoď po mně kravincem, až mne příště uvidíš, zasloužím si to!!!
Perlička na závěr - když jsme vycházeli po skončení z kina, potkali jsme v předsálí mého nejmladšího syna se ženou, kteří si zabukovali lístky na ten film, ale popletli si čas a možná i datum, protože jim nutili lístky na jakýsi film, myslím, že se to jmenovalo "Vdovy", ale na BR je nevpustili.
Tož s Pánem Bohem