Gymnasium Sokolov - třída 4.B - maturita 1973

Zase jsem sem jenom nakoukl, nakoukl, nakoukl... (sdíleje stejný pocit s Pitrumem)
A co myslíte...? Podobná situace jako posledně. Po klikanci na "pišme - pišme" na mě hned jukla další podařená reklama. Tentokrát na Hubení švábů - i s náležitým fotem zainteresovaného jedince, pokud by si snad někdo tento odporný hmyz nedokázal včas vybavit.
Vzpomněl jsem si hned na Cimrmany, že by přestávalo platit jejich slavné: My nesmíme ani naznačovat ... ?

Ahoj, dámy a pánové, řekl bych, že jaro už je asi definitivně tady, neb nás na zahradě přišli pozdravit ježkojc. Nabízeli nám dokonce nějakou tu blechu, což jsme s díky odmítli. I tak však zůstal kamarádšoft zachován.

V pátek přišel syn, přes rameno pytel. Ptám se, co to nese. To je ještě bonboniéra k MDŽ, odvětil.
No, nakonec z pytle vylezl kohout. Velikej, bílej, plnej testosteronu. A tak jsme ho předhodili našim slepicím. Ty odmítly respektovat jeho fyzickou převahu a dávaly mu pěkné kapky. Ale v sobotu dopoledne, když se kohout promenoval po zahradě, náhle kde se vzal, tu se vzal, z nebe se přiřítil jestřáb !!! A rovnou na kohouta. Rozpoutal se zápas, ve kterém kohout opravdu nebyl favorit. Soused to měl nejblíž a přes plot házel na jestřába klacky a vidle, takže nakonec jestřáb odletěl s nepořízenou. Kohout přežil celkem zdráv, jen všude po zahradě lítalo bílé peří. Slepice se mu smály a klovaly ho do prd ele.
Takže i já mohu zajásat : jaro je definitivně tady, přišel nás na zahradu pozdravit jestřáb a pokusil se odnést si něco na památku. Ale je to bez kamarádšoftu.

Pitrume, nechci být za vševěda, nejsem politik. Nicméně při chovu slepic s kohoutem v čele považuji za základní výbavu chovatele veliký hrnec, něco jako knidlkuchtupf. Nemyslím si, že by si jestřáb odnesl živého kohouta s sebou. Je-li tedy přistižen in flagranti při dokonání vraždy, pak dobře mířený hod kladivem by z něj také měl vytlouci duši (kdyby nějakou měl). Na dvorku se tak v určitém okamžiku nacházejí současně dvě drůběží těla. Dokonce již předoškubaná. Pak stačí jenom dokončit přípravu obou opeřenců k pobytu v hrnci a poté je s nezbytnými ingrediencemi uvařit do měkka. Vznikne nám pokrm odborně zvaný double soup z kohouta a jestřába. Zbývá už jen popřát dobrou chuť.

Čau,
jen tak ze zvědavosti jsem nakoukl na naše stránky. Nehodlal jsem sem nic připsat, spíš jsem se těšil na nějaký nový příspěveček od vás aktivnějších psavců než jsem letos já (hanba mi). Klikal jsem obvyklou cestou a rychle došel ke kroku Pišme - pišme. Hned pod výzvou byla umístěna pěkná (vhodná) barevná fotografie s doprovodným textem reklamy na pevnou erekci ! Myslíte, že šlo jen o souhru náhod, anebo má Velký bratr slíbená nějaká % z reklamy?

Když už jsme u toho, já se držím tisíc let platné pravdy obsažené v Kamásutře, že muž je sexuálně aktivní do svých 70ti let. (A jsem za to fakt rád...). Takže by to bylo v mém případě vyhazování peněz.
Tak se mějte fajn a když... dejte mi vědět na mail, kolik za ten tvrdolín chtěji. Bude stačit i jen esmeska.
Sidi

Hmmm, reklama se nas.re kamkoliv.
Ale k pravdě, které se držíš : Vátsjájana mnich žil prý v mezi 4. a 6. stoletím n.l. V té době se lidé dožívali cca 35 až 40 let.
Pokud v té době byl muž aktivní do svých 70 let, jednoduchou trojčlenkou zjistíš, co tě ještě v budoucnu čeká !!!!
Mnoho sil do let budoucích ti přeje Pitrum.
P.S. - co stojí tvrdolín netuším. Šetři hochu, šetři !

Pánové, ta aktivita asi nebude až tak úplně omezena věkem. Nejhorší ovvšem je, když vás krásná holka osloví: "Tak co, dědo?!" Nevzpomínám si, že by mne takto někdo oslovoval ve dvaceti. A to už člověk nezmění.

Přátelé, tento poznatek je určen především Pitrumovi, autoru slavného výroku o roztoči točivém a roztáčivém. Dnes jsem poslouchal Radio Frekvence 1 a dozvěděl jsem se, že klíště je hmyz. Potvrzuje se mi tak domněnka, že člověka, či spíše některé jedince hlásící se k druhu homo sapiens, lze bez problému kategorizovat coby sudokopytníka. Roztoče dnes asi čeká osud římského impéria. Ale možná klíště nakonec bude zařazeno jako šelma klíšťovitá. Inu, kdo ví, časy se mění.

Zduř!

Ahoj, přátelé,
poněkud to tady zanedbávám, neb jak jsem zjistil, nebyl jsem tady už více než 3 měsíce.

Pokud sem vlezl nějaký šváb či podobná potvora, tak na ně prý pomáhá DDT. Spolehlivě hubí šváby, rybenky, štěnice a podobnou havěť. Rusy taky, samozřejmě. Podobných ataků, jak zmínil Pitrum, se ve světě denně odehraje bezpočet; troufám si zahrát na jasnovidce a tvrdit, že jich bude neustále přibývat. Hmyz, zejména ten odporný, hnusný a škodlivý, nezná pojem člověčí morálky a tak ve své nesmírné ubohé primitivitě bude škodit všude, kde to jen alespoň trochu půjde. Věříte-li v našeho Pána Stvořitele, pak jistě víte, že my lidé máme duši. Ale tohle duši nemá. Je to jen bezduchý hmyz, který je předurčen k tomu, aby po světě chodil a lidem a dobytku škodil. A když nebude DDT, tak to snad něco sezobne.

V tajemné říši za zcadlem, kam lidské oko nedohlédne, dnes již po několikerý den pořádány jsou necudné bezbřehé orgie skřetů, při kterých je též podle dávné báje volen skřet nejvyšší. Tedy nejvýše jest posazen jeho trůn, neb sám je to malinkatý zaprdlý trpajzlík s dřevěným podvozkem. Inu, od nepaměti odehrávají se v té říši věci, které normálnímu člověku na mysl nepřijdou. Jak se do té říše za zrcadlem dostat? Krom Alenky to žádný člověki neví a to je dobře. Ať ta říše za zrcadlem zůstane navždy světu skryta a naopak nechť svět zůstane skryt pro ni. Ať zlo tam uvězněné nikdy nevyjde ven a svět ať zůstane toho zla už navždy ušetřen.

Zduř!

Mne se jaro hlásí obvykle už v lednu. U domu kvetou sněženky a přežijou i -20’ C. Jasmín nahokvětý už kvete od prosince. Pár dní už krokusy a narcisky začnou tento týden. Pupeny se v tom teple nalévají:) Je to tady. Ve vzduchu voní předjaří. Zkrátka je to hned pozitivnější. Tak si to užijme!

Dnes je 19. února a mám radost, že můžu oznámit radostné a hlasité vyzpěvování kosa už v 5,30 hodin ráno.
Sice jsem první nesmělé vyzpěvování zaslechl už v úterý 13. února, ale to bylo dost neumělé a krátké, jako by ze spaní, ale dneska se nemůže jednat o mýlku, nebyl sám a zpívá doteď.
Takže : JARO už je tady, hurááááááááááááá .....

Tak jsem včera večer zjistil, že nám sem vlezl nějaký nezvaný mizerný lotr a zanechal zde jakýsi podezřelý odkaz směřující do Ruska.
Doufám, že nikdo z vás na to neklikl, bůhví, co to bylo za šajse.
Bohužel jsem nebyl doma, abych provedl nápravná opatření, ale i tak se mi nakonec mým chabým telefonním připojením zmíněný odkaz podařilo odstranit.
Zabránit těmto švábům, aby nám se občas vlezli nedokážu, ale alespoň všechny varuji, aby na žádné podezřelé příspěvky s odkazy kamsi do řitě neklikali.
Tak to je k tomuto všechno. Měkte se hezky.

Když jsem si dnes nad ránem všiml SMS od Octava, krve by se ve mě nedořezal. Ale, zaplať Pán Bůh, Octav je zřejmě radostné mysli a kabely od svářečky obávané magnetické pole nevytvořily, ale způsobně pouze vedly proud do kleští.
Ale jak říkám, len se trela. Termín 8.6. pro posezení "U smrku" jen taktak minul termín mé (už zaplacené) jarní dovolené, ze které se vracím 7.6. !!! Takže těsně vedle, mohu se zúčastnit.
Pro jistotu zde uvádím termín mé pravidelné podzimní dovolené v mé oblíbené destinaci : 5. září až 15. září. V tuto dobu, prosím, nic neplánujte, kapišto?
Takže přeji příjemné čekání do června a já jdu zase makat.
Čau

Sláva, žijeme!!
Ale pravda, už nějaký čas také nemám zimu moc rád. A tak i já většinou, přijdu z práce, nakrmím slepice (seberu vejce), pak se uvelebím do křesla a zahájím čtenářský koutek. Poslední dobou také dávám přednost dobré detektivce, ale dávám přednost severským autorům. Jenom teď, po událostech na filosofické fakultě, jsem se opět začetl do knihy Washingtonský dekret od Adlera Olsena (také píše detektivky, které mám rád – vraždy nejsou tak surové a je dokonce vtipný -, ale už delší dobu čekám, až přeloží do češtiny jeho poslední knihu Shadow Murders …).
Washingtonský dekret není detektivka, ale je to překvapivě napínavé čtení o tom, kam může vést politické zneužití podobné události, jako se stala zde na FF UK. A já, takto majitel zbrojáku a příslušného předmětu na svou obranu, sleduji diskuse politiků a jejich pošahané nápady a doufám, že to nepovede k podobným koncům jako to popisuje Olsen. Ale u knihy, pokud možno pod dekou :-D , se štamprličkou (nyní kontušovky) po ruce, brzy usínám … no je mi blaze.
Čau, čtenáři ...

Určitě to bude zajímavé počteníčko, ale asi nic pro mě. Já jsem tenhle druh literatury na pomezí fikce a skutečnosti, jestli jsem to dobře odhadl, vypustil ze svého čtenářského portfólia. Důvod je nasnadě: Budoucnost (lidstva) mě děsí, přítomnost (i zásluhou politiků) mě deprimuje, tak se snažím realitu nahradit vhledem do minula. Zajímavý: ve filmech mi to až tak nevadí.

Těšil jsem se, že si po tý kládě s korespondencí V+W spravím chuť nějakou tou detektivkou americký "drsný školy", jenže mi padla do rukou kniha rakouské historičky Martiny Winkelhofer Viribus unitis - císař FJI a jeho dvůr. Tohle období historie a osobnost císaře mě vždycky bralo, tak jsem se na to hned vrhl a klasické hlášky typu: "usedl jsem k lahvi skotské, abych s ní pokonferoval" nebo "měl alibi pevnější než zaťatá pěst arabského chovatele plnokrevníků" si budou muset ještě počkat (stejně je mám všechny vypsaný a znám je nazpaměť ...).

nemá vliv na to, abych se inspiroval a vrhnul sem něco kloudného ke čtení, natož rozpoutal diskuzi. Vzal jsem si k srdci pomyslný štulec do žeber od mého předřečníka - jako pobídku, abych šel příkladem, ale faktem zůstává, že nemám nebo nevím, čím vás zaujmout nebo potěšit (nefandím si moc?).
Zimu jako roční období nemám rád, neb jsem tvor teplomilovný, co mám venku dělat? Na zahradě leží bíla peřina (zatím ještě čerstvě povlečeno, haha), čvachtá to pod nohama, klouže, špatně se v tom chodí, kolena a kyčle dostávají na prdel, a třeba představa, že bych se mohl prohánět na běžkách (jak jsem činil ještě před cca 15 lety kolem Horního Slavkova) zní dnes jak z oblasti fantasmagorie.
Tak co zbejvá ? Přisunout křeslo blíž ke krbu, dolejt petrolejku až po okraj a sáhnout po nějaké dobré detektivce nejlíp anglo-amerického autora. Já jsem se ponořil do korespondence mezi Voskovcem a Werichem z let 1945-80, už jsem to dorazil (1.400 stránek vesměs výsostné literatury), vypsal jsem si osm stránek poznámek, příležitostně možná dám něco z toho k lepšímu. A teď už by to fakt chtělo nějakou tu oddechovou detektivku.
Tak se zatím opatrujte Sidi už navěky.

P.S. ty běžky zůstaly ve sklepě ve Slavkově, při překatném ústupu od ex jsem na ně zapomněl. Škoda. Jich určitě.

Grüss Gott,
tak já jsem již celkem zdráv a už opět zařezávám v práci. Ale děsí mne ta nepřítomnost zde. Očividně nikdo nikde ... Snad Vás to neskolilo všechny ? Piťáku, Octave, Továrníku, Hynku, Viléme, Jarmilo ..... (Sidi je snad jako jediný v pořádku, s ním jsem před vánoci mluvil).
Vzpamatujte se a dejte o sobě vědět.
Zdraví se štěstím v novém roce a napořád přeje Pitrum.

Everythink is OK! Jágrová by z tebe měla radost. Před svátky jsem mluvil s Octavem. Byl už doma a měl velké plány. Zjistil, že když si dá delší přívodní kabely ke svářečce, tak jeho budíky na srdce (v podpaží) by to prý při práci nemělo vyzkratovat:)) Je to velký muž. Pár dní po operaci byl plný elánu. Fakt super nápad. Holt my muži nikdy nestárneme

Zmítán covidovou nákazou sice nemám chuť na jakoukoliv činnost, tak mi snad odpustíte, že letos nepřeji každému individuálně, ale vezmu to zde pro všechny dohromady :
Krásné vánoce Vám všem přeji, pohodu při rumíčku, radost z blízkých, v novém roce co nejpevnější zdraví a k tomu alespoň trochu štěstíčka.
Mějte se hezky a já lezu zpět pod peřinu.
Čau.

Čau,
tady snad stráší, že se sem bojíte i jen nahlédnout?
Tak já to teda vemu na sebe a zkusím udělat takový první malý úkrok ...
I když jsem si vědom, že to v dnešní neveselé době nemusí padnout na úrodnou půdu, přesto přese všechno vám přeji KLIDNÉ VÁNOCE a HODNĚ ZDRAVÍ A OSOBNÍ POHODY V NOVÉM ROCE.
Sidonius (zaručeně) poslední