Gymnasium Sokolov - třída 4.B - maturita 1973

Právě jsem se vrátil z Českosaského Švýcarska. Je to tam po požáru katastrofa. Ale všem doporučuji návštěvu. Sice překrásná příroda zmizela, zůstaly černošedé ohořelé pahýly prokládané žlutým pískem z rozbitých pískovcových skal, ale to, co dříve zakrývaly stromy se obnažilo a skály jsou vidět v celé mohutnosti, je zřetelné vrstvení miliony let ukládání písku na dnu moře, opravdu to stojí za shlédnutí. Musím doplnit, že turistů tam není zrovna málo, davy Němců, Poláků, Maďaři, Francouzi, Belgičané, Číňani i Japonci, Indové ..... také Češi :-D. Hůř, než uvidíte na fotkách, které sem umístím až je zmenším, je na tom část pravého kaňonu, který směřuje k soutěskám. To je až depresivní.
Ale doporučuji !! I tak se Vám to bude velmi líbit. Fotky změnším, až se k tomu dokopu, snad už zítra??
Čau, a Octave vydrž, tak se mi psát litanie svého CV opravdu nechtělo.

Tak jsem tam ty fotografie doplnil. Kochejte se.
Čau

je tady, ale blíží se nám i posezení "U smrků" !!!
Za oknem sice chčije a chčije, ale kurník už je dávno hotov, zateplen, ale neobydlen, obyvatelky přijedou až za týden. Teď řeším výběh a vzhledem k tomu, že jsem poblíž zahlédl 2x hranostaje a jednou dokonce něco, co mohla být buď kolčava nebo trysková veverka, žádná dírka v pletivu není dost malá. No nevykašlal bych se na to? Včera mi nad vznikajícím výběhem kroužil jestřáb nebo orel nebo jiný obrdravec, čert ví, jak se to domákli, že jim chystám svačinku, tak musím natáhnout pletivo ještě nahoru, asi se z toho brzy pos....
Jdu si otevřít pivko a vy se chovejte mravně, kolegové.
Čau

Pitrume,
prvně musíš soudružkám slepicím (nebo slepicím soudružkám) udělat náležité školení, kterak zdrhnouti před potvorami do kurníku a zabouchnout za sebou dvířka. Potom je zapotřebí sehnat pěkně agresivního kouhouta, co trhá nejenom lidi, ale i ostatní havěť. Bude-li dobře vytrénovaný a slušně vychovaný, pak Ti kunu nebo tchoře pěkně naservíruje na zápraží. Od mrtvého tchoře pak dokonce ani nehrozí chemický útok. Agresivní kohout také narozdíl od kuny nežere auta, má zcela jiné priority. Dáš-li mu zobat také jiné bobule kromě těch rostlinných, tak zlikviduje i toho jestřába. Také je to všežravec, tudíž jestřáb mu navíc poslouží i jako výživná svačinka pro další úspěšný růst svalové hmoty.

Tak nám to, přátelé, spustilo naplno. Kytky se chechtají na celé kolo, díky pylové alergii v jednom kuse prskám, sekačka si vzpomněla, že potřebuje opravit a třídenní koťátka se chystají, jak za chvíli budou tropit neplechu. No, nic, jdu opravit sekačku, eventuálně vytáhnu kosu a pak taky vezmu dvěstětřicítku flexu a půjdu odfiknout kus betonu. Vždyť práce šlechtí!

Jenom tímto oznamuji, že Sidi dodržel slovo a v jeho složce fotografií "Sidiho chlouba" přibyly dva nové snímky včera vyfocené, oznamuje nám ale, že neví, která z obou květinek byla na světě první, Danfordiae i Painted Lady se na světlo Boží prodraly prso na prsu.
Pokochajtě se.
Mně slezl sníh už i z posledního kousku zahrady a pod ním - ejhle - medvědí česnek, už docela vzrostlý. Kurník stále nemám dohotoven !

Tak je to tady. A to nejen v Egerlandu, ale i trochu na jihovýchodě západních Sudet. Sněženky a krokusy už pomalu odkvétají, zato včeličky, potvory hladové (stejně jako já), pilně sbírají první pyl a sosají nezkvašený nektar, neb u nás jest naprostou výjimkou naraziti na otevřenou flašku Prazdroje (česky se to řekne Urquell). Ale mají nárok, protože sám si nedovedu představit, že bych takhle půl roku hladověl jako ony. Tím nechci tvrdit, že by mi hladová kúra neprospěla. Ale půl roku je moc, stačí občas půl dne. Nebo půl hodiny. Navíc ty chudinky lituji, že většinou ještě nemají do úlu zavedenou elektřinu a tak zpravidla nemají ani možnost bezpečně si uvařit voňavého turka (zdůranuji to malé "t"). O voňavém tabáčku se ani nezmiňuji, neboť jak známo, v úlu se kouří jen vyjímečně, když tam přijde včelař s čouďákem.

Odevšad teď slyším varování před TikTokem. Hezké. Ale co ostatní sociální sítě? Prostě kouzlu P2P připojení mnozí neodolají, i kdby je to mělo stát poslední kalhoty. Doporučil bych ještě zrušit dveřní zámky a zaručit veřejný volný průchod koupelnou a ložnicí. Možná i to nakonec jednou přijde do módy.

Nic naplat, jdu ještě navštívit pana Bauhause a možná i pana Hronbacha a tak končím své datlování, abych ještě stihnul utratit nějaký ten stříbrný groš.

Zduř!

Velmi pěkné, povzbuzující čtení. MUDr. Jana Lukeše fakt neznám. Při čtení mne jako první napadlo, že to bude lehce retardovaný Lukeš z filmu TRHÁK. Později se mi při čtení vybavil vojín Čonkin hlídající letadlo, ale hlavně jeho výraz v obličeji, když mu bylo řečeno, že vodka, kterou zrovna pije, je vypálena z hoven. Pěkný Menzelův film, který kupodivu už léta v televizi neopakovali i když každou hovadinu vysílají 5x za sebou.
Takže – udělal jsi mi při jaru radost.
Protože jinak, většinu jarních prací mám hotovou, Zdena shrabala všechno listí, stromy jsem už prostříhal, PC jsem vybavil novými výkonnými komponenty (ale to už asi bude konečná, tuto disciplínu už v dalších předjařích vynechám), sazeničky už se hřejí v minipařeníčcích na okenních parapetech, sudy jsou připraveny, pomalu dokončuji stavbu kurníku, kuřátka jsou objednána (ale přijdou až v květnu) ….., ale na zahradě stále leží asi 3 cm sněhu, venku je zrovna teď -7,6°C. A tak zahálím, prý jako důchodce, ale to není pravda, protože většina důchodců co znám, má starostí více, než když chodili do práce. A já do práce stále chodím i když čím dál méně. Těším se, těším, na červen a hospůdku „U smrků“ !!
Čau

Příjemně navnaděn tvým až bukolickým popisem proběhlých jarních prací, i já jda z nákupu (musím teď chodit až na sídliště do Sportovní k Vietnamcovi, protože samoška JIPu zkrachovala), zamířil jsem na zahradu. Bohužel to dopadlo podle očekávání - půda rozmrzlá jen do hloubky 2-3 cm, pak beton. I když první netrpělivci se už viditelně klubou. Fotečky bych viděl tak do týdne (pořídím je už sám svým novým MT Samsung Galaxy A33 5G). Tak se opatrujte ! Čau

Čauky omladino,
někdy od začátku roku se z důvodů zcela pochopitelných intenzivně zabývám životními peripetiemi a mnohovrstevným dílem MUDr. Jana Lukeše (1912 - 1977). Že to jméno mnozí slyšíte prvně? Vaše chyba, i když musím připustit, že Lukeš je znám spíše odborné (psychiatrické) veřejnosti. Tento nenápdný chlapík byl naprosto úžasnou, svéráznou osobností,(asi) jediný plně "kvalifikovaný" mašíbl v ČSR, a troufám si tvrdit, že byl i nedostižnou jedničkou na celém světě. Že netušíte, co je to mašíbl? Je to slovo složené z prvních dvou hlásek 3 slov - magor, šílenec, blázen. A všechny tyto nelichotivé pojmy obsáhl Lukeš beze zbytku.
Tak například, ač neměl hudební vzdělání a sotva znal noty, složil 38 oper, 13 symfonií, 2 mše a 1 Requiem, jeho další specialitou v hudebním žánru bylo dokončování tzv "Nedokončených", klasickým operám svých "kolegů" - tam, kde nebyl spokojen např. s tragickým vyústěním opery - dopisoval další, optimističtější dějství. Taky napsal novou operu coby pokračování Prodané nevěsty, přičemž tu původní chtěl mnoha návrhy zesoučasni (mařenka měla předvádět striptýz). Vrcholem jeho operní tvorby se stala angažovaná opera Úderka, kde mj. připsal 45 minut trvající sólový part tehdejšímu prezidentu Gottwaldovi.
Jinak taky básnil, sepisoval dramata, fiktivní cestopisy, utopistické a historické romány, složil i dva balety. Vymyslel 16 nových umělých jazyků, jimiž se mělo mluvit na jím smyšlené planetě Thetis.
V tom nejpropracovanějším z nich - iškovštině pak psal některé své utopistické romány a libreta ke svým operám. Zaznamenal i 5.000 svých snů pro svého psychiatra. Psal i odborná pojednání z vysoké matematiky a hodně času věnoval převratným technickým vynálezům. A to je vlastně důvod, proč tady s Lukešem otravuju. Totiž jeden jeho nápad, který sám ověřil i v praxi, by možná mohl v dnešní těžké době zastavit, to né, ale rozhodně aspoň zpomalit pokles životní úrovně nás nejbitější vrstvy obyvatel. Blbý je, že se tento progresivní nápad nedá uplatnit u majitelů bytů s dálkovým vytápěním, akumulačkami, plynovým kotlem, nebo třeba tepelným čerpadlem (kterým se tady chlubím já, heč), ale jenom v těch případech, kde se topí v kotlích ÚT nebo kamnech na pevná paliva. Sám Lukešův životopisec Vl. Borecký úvádí, že tímto objevem předběhl Lukeš dobu o dobrých dvacet let (pozor, pohybujeme se v 70tých letech minulého století). V čem tedy ten jeho převratný vynález spočívá: Lukeš ve své jediné místnosti, kterou obýval, sušil vlastní výkaly a těmi pak topil v kamnech, aby ušetřil za uhlí. Geniální, ne? i když trochu eklhaft. V kom by vzbudil odpor použít takto drakonický zásah do soukromí jakožto nutnou podmínku k zadržení pádu životní úrovně, ať zkusí jeho jiný vynález - výrobu diamantů kulometem (J.Lukeš - Můj život v hudbě, str. 222)
Tak co? Udělal jsem vám radost? Ještě vězte, že Lukeš byl zbaven svéprávnosti už v roce 1946. Důvodem bylo, ... ale to už si dohledejte sami. Sidi, upokojenec 4. důchodové třídy

Jedu si tuhle kliďánko předjarní večerní chodskou krajinou (byť mnozí mé kliďánko považují za silniční pirátství) a ve tmě v dáli přede mnou náhle blýskají jakási očička. Takže nejspíš srnky nebo nějaké jiné kozy. Zpomalil jsem na ještě větší kliďánko a koukám, jak se ty srnky bezstarostně courají po silnici a čumí, kdože je to vlastně drze vyrušuje. Zatroubil jsem - a nic. Tak jsem se vyklonil z okýnka a houknul jsem na ně: "Bacha, za mnou jede pytlák!" Zabralo to. Potvory kvapně odkráčely do bezpečí luhů a hájů. Takhle na ně! A to ani nevěděly, že si vzadu vezu zmrzlé srnčí na guláš.

stále stejným názvem po několik let pravidelně začínal svůj "jarní" fejeton můj slavnější jmenovec Ludvík. A jako fejetonista se řadil k nejnalehavějším, nejduchaplnějším a jazykově nejvytříbenějším textům, jaké kdy byly v Čechách napsány. Aspoň to o něm tvrdí jiný spisovatel Pavel Kohout (jemu ty fejetony, lépe řečeno novinové sloupky, taky šly a to i hodně přes 80tku). Až tedy na ten jeho jarní fejeton, kdy vykličkoval z různých komotací politického, společenského, kulturního a osobního života a rozepsal se o úplných margináliích, přesně ve stylu tvého příspěvku (jen toho Cimrmana do toho netahal) = počasí, zahrada, ptáci, sekání starých větví, plky se sousedkou. Beru to tak, že si nemohl dovolit (nebo nechtěl) ani jednou vynechat, tak si dovolil takovouto "odlehčenou" verzi. Stačilo tehdy i teď mrknout na kalendář, že,leden a únor jsou totálně mrtvé měsíce (únor víc, viz statistiky) a ani takový Mistr s tím nic nesvedl.

Chápu tvé rozčarování jako "otce zakladatele" těchto stránek.I já to teď nad ránem smolím více méně pro klid svědomí. I když o malém příspěvku jsem uvažoval už před prvním, pak po druhém kole prez. voleb, než jsem usoudil, že to rád přenechám briskní Octávově analýze. Ještě jsem rozvažoval, že bych mohl vybrat některé myšlenky z mých celoživotních výpisků, něco třeba na téma blížícího se stáří, ale rychle jsem tuto variantu zavrhnul. Máme ještě dost času, ale co kdyby si to někteří čtenáři vzali přece jen osobně u teď. Někdy to třeba vyzkouším, ale s důrazným varováním v nadpisu. Stačí?

Tak se mějte. Sidi, tč. upokojenec

Výraz "marginálie" možno zaměnit za český výraz "kokotiny", to abyste nemuseli hledat ve slovníku.

... jsem rád za jakýkoliv projev života. Třeba i za přesdržku. Něco mi říká, že jsi zdráv jak na těle, tak i na duchu. A to je hlavni, tak to musi byť.
Sláva, přeci jen nejsem na tom světě sám !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

A DOST !!!
Je půlka února a my stále mlčíme jako zařezaní, nemůžeme se vzpamatovat z vražedné nálady předvolebního klání. Už uběhlo 18 dní od konce toho cirkusu a bez ohledu na to, komu jsme fandili (pokud bylo vůbec komu), svět se nezhroutil, ale spěje dál k dějinným zvratům, které se nás už asi týkat nebudou.
Takže pokračujme dále oproštěni od minulých dní.
Na zahrádce mi už rozkvetlo několik sněženek, hyacinty se už tlačí ze země, krokusy už mají dobrých 6 centimetrů. Žluny hýkají z okolních lesů a já chodím jako šafář po zahradě s rukama za zády a spolu se žlunami volám k nebi „polibte mi všichni prdel !!!“
No není to krása?
Včera jsem byl s tou svou na špičkovém koncertě Jaroslava Svěceného a jeho mladé a krásné ženy Lucie Tothové a mám obrovskou radost, že po světě chodí takoví lidé, kteří nejenže perfektně ovládají svoje řemeslo, ale také ho perfektně provozují a přitom nikoho nenasírají, ale naopak, šíří radost a dobrou náladu a já za sebe musím říct, že teď už očekávám jenom samá pozitiva a sociální jistoty………
Takže obživněte, moji milí !!!!
Čau

... stále všichni mrtví !!!
Včera jsem si udělal poprvé letos čajík z čerstvých mladých kopřivek. Když rostou už i zde na kopci poblíž Stannumu, tedy cca 620 metrů n/m, rostou už určitě i na dalších místech (i když v okolí Sokolova asi ne, tam jsem byl před pár dny, zatímco u nás azuro, slunečno, cca 21 ° C na slunci, 10° C ve stínu, v Sokolově šedivo, pod mrakem, zima, všude bílo, asi jinovatka, zaparkovaná auta vesměs celá bílá ....tedy při průjezdu Loktem to o moc lepší nebylo.
Tak si zkuste najít jarní vitamínky a obživněte !!!

Ahoj, přátelé,

česká presidentská kampaň vrcholí a naše země se pomalu mění z cirkusu v bitevní pole bez pravidel. Slušnost už se podobně jako cylindr nebo buřinka dávno nenosí, stala se dávným přežitkem. Nezbývá nežli vzpomenout na časy, kdy v čele naší země stál dědičný panovník coby důstojný reprezentant lidu našich zemí, zatímco zákonodárnou moc vykonával parlament a vládla vláda. Nicméne porážka v 1. světové válce (někde tomu budou říkat 1. světová speciální operace) vše změnila. Zkrátka pravdu má vítěz a tedy velmoci rozhodly tak, jak rozhodly. Pár malinkatých zemí, které zde zbyly, nikoho ve světě nezajímá. Nanejvýš si někdo vzpomene na Dvořákovu Novosvětskou, vídeňský valčík a maďarský guláš. Měli jsme možnost ukázat, že i v takové nouzi si v malé zemi dokážeme poradit a udržet si alespoň slušnost a důstojnost. Nedokázali jsme to. Tak si alespoň v duchu nostalgicky zanotuji kousek naší staré státní hymny: "Zachovej nám, Hospodine, císaře a naši zem!"

Ahoj, přátelé,
už jsem to tady zase nějak zanedbal, nekecám a nekecám o to je špatně. Snažím se stíhat nestihnutelné a občas už se mi stává, že díky malé rychlosti světla, neb c je rovno pouze 300e6 m/s a ani o píď více, před sebou vidím svá vlastní záda. Obča si už ani nevzpomenu, jak jsem se vlastně jmenoval za svobodna.

Sidi, Ty se drž a než se dostaneš do IKEM, tak pij jenom heřmánkový čajíček a na děvčata se ve vší počestnosti jenom koukej. žádné techtle ani mechtle.

Pitrume, s tím Prazdrojem nic udělat nepůjde, marže obchodníků jsou nemilosrdné a dépéháčko na lahváče nám agent Bureš nesnížil. Ale zase Marktredwitz není tak ošklivá díra, aby tam člověk občes nezajel. Kašli na obchodníky, kteří ze zákaznáíka dřou kůži a dej vydělat těm slušnějším.

Zduř!

Tak copak je, kolegáčci a kolegáčnice? Na co se čeká? Datum už se bouří a vzteká, a vy mlčíte... Že mám začít sám, když ještě nechrním. Dobře.
PŘEJI VÁM VŠEM gramotným, kteří si to přečtete sami, i případným negramotným z řad nakukujících, kterým ať to za odměnu, že stále touží být informováni o aktuálním dění 4.b, přečtou ti první, RADOSTNÉ PROŽITÍ VÁNOČNÍCH SVÁTKŮ.
Osobně bych si přál, abyste po rozbalení všech těch krásných dárků, které na vás čekají/ly pod stromečkem, si udělali čas i na rozbalení "dárků" z protilehlého spektra - z duchovní sféry, která k těm Vánocům jaksi též neodmyslitelně patří, a kromě těch profláklých stálic jako je Víra, Naděje a Láska k nim letos přidali spíš meditaci na téma Pravdy, Práva, Spravedlnosti... neboli takové malé zamyšlení nad směřováním současného světa...
Mějte se pěkně (s tím, že mě nemusíte brát doslovně). Sidonius

Dnes se obracím hlavně na plzeňáky z našich řad.
Předem musím říci, že Prazdroj nepiji často, mám rád větší hořkost v pivu, ale nicméně párkrát do roka si ho dopřeji a stále ho považuji za české národní bohatství.
V sobotu mne přemluvil syn, že zajedeme do Markdretwitz, nakoupit před vánoci trochu kvalitnější pochutiny. Nejeli jsme pro pivo!
Ale když jsme v Edeka našli Prazdroj v akci za 0,69 euro (při kurzu ten den cca 17,- kč), tak jsme 20 kousků do košíku naskládali.
Později v novém Kauflandu Prazdroj v akci nebyl a stál 0,95 euro (tedy cca 23,- korun). U nás se Prazdroj bez akce prodává za 29,9 kč, v akci za 22,9 kč !!!!!
Myslím, že vy, plzeňáci, by jste měli vzít do ruky hole a navštívit v pivovaře ty neřády obchodníky, vyprášit jim kožuch, polít dehtem, vyválet v peří a nakonec poch cat.
Dlouho už jsem nebyl tak nas rán.

Do března daleko…. V Ikemu jsou ale fakt šikovní. Jeden můj kamarád tam byl s pětinásobným “bajpasem” a když jsem
tam za ním byl, tak se mi začínající doktor omlouval, že je to dnes pouze rutinní zákrok, když jsem jej obdivoval, jak to vše zvládl. Příště to prý může být lepší. No kamarád už pár let běhá jako srnka:)
Tak ti dál budu držet palce.