Gymnasium Sokolov - třída 4.B - maturita 1973

Zdravím všechny nakukující. Včerejší akce se nám vydařila a teď si můžete prohlédnout fotografie, které spáchal Vláďa. Má-li někdo další fotky, pošlete mi je na kabatp@gmail.com , ať to můžu vyvěsit.
Dalšímu setkání ZDAR !!!

Ahoj všichni,

neminuly dva týdny a opět píši krátký nekrolog. Rád bych touto cestou vzdal poslední hold Jejímu Veličenstvu královně Alžbětě II. Byla to velice vážená a obdivuhodná dáma, která - ať jsme si to připouštěli či nikoliv - do jisté míry ovlivnila život a myšlení mnohých z nás. Na trůn usedla dříve, mež jsme se narodili a tak má představa úspěšné Velké Británie byla vždy spojena především s Jejím Veličenstvem. Svůj život důsledně vedla vždy plně v souladu s protokolem a tak pro mne představovala obraz státníka takového, jakého bych si přál i v naší zemi. K její morální autoritě mnoho z nás chovalo bezmeznou úctu a věřím, že se zapíše i do myšlení a konání dalších generací.
Nechť Pán Bůh tam nahoře navždy ochraňuje její duši.

S Bohem, Vaše Veličenstvo!

Octav

Ahoj, přátelé,

před chvílí jsem se dozvěděl, že zemřel Gorbi ve věku 92 let. Byl to jeden z mála Rusáků, jimž bylo dáno do vínku pragmatické uvažování. Baz ohledu na jeho dřívější ne zrovna obdivuhodné curriculum vitae jsem jej také považoval za jednoho z nemnoha Rusáků, již si zaslouží atribut ČLOVĚK. Pán Bůh nechť dá věčný klid jeho duši.

Octav

Takže Octave :
Do galerie vkládám svou nejnovější podobenku.
Jistě pochopíš, že na setkání 24.9.2022 nepřijdu ani náhodou.
Čau

Pitrume,

opravdu na té fotce vypadáš jako továryšč. Ale taková Marfuša je na tom ještě hůře. Když pod ní kus za moskevskou návsí blafla ta prskavka, tak prý dál cestovala v pěti kýblech. Nebyl jsem u toho, ale podle očitých svědků prý vypadala jako čerstvý závoz fašírky v řeznickém abteilungu Gastronomu. Takže ani taková výmluva neobstojí, Ty můžeš pivo sát brčkem, do Marfuši by ho museli rvát injekční stříkačkou nebo rovnou hasičskou pumpou. S tím by pak stoupaly nároky na počet kýblů.

S tou Ukrajinou to není pravda, je to jen rusácká diskreditační fotomontáž. Já jsem v inkriminované době setrvával na Downing Street. Potvrdit to může série mých průšvihů.

Zduř!

Octav

Protože poskytovatel prostoru požadoval určitou změnu do určité doby - bohužel - došlo při změně celkového designu, jak všichni vidíte, ke ztrátě záhlavní fotografie. Dočasně jsem tam umístil svou fotografii z cyklotoulek po Břeclavsku, navíc deformovanou, ale nebojte, jen do té doby, než najdu tu původní fotografii s kytarami, kterou snad budu mít někde zazálohovanou. Jen nevím kde.

Léto pokračuje svým tempem a zprávy z Ukrajiny prořídly tak, že často o ně několik dní vůbec nezavadím. Ale co jsem náhodou spatřil o víkendu, to mne tedy dostalo na lopatky. Náhodou jsem po několika dnech spatřil krátký shot z Ukrajiny a tam jsem na záběru trvajícím snad jen dvě nebo tři vteřiny spatřil Octava v helmě a uniformě, jak nabíjí kanon !!! V souvislosti s tím, že Octav se už 2 měsíce neozval, to snad opravdu byl skutečný náš Octav a nikoliv jeho dvojník, jak se utěšuji.
Pořád doufám, že to byla fata morgana. Octave, Octave, napiš sem, že jsem měl vlčí mlhu !!!

Čau,
odbočil jsem na skok z hlavní trasy do zdejších poklidných vod jen abych vás pozdravil s nástupujícím létem a prázdninami. A jak jsem nezpozorován vešel, stejně tak i vycouvám. Mějte se fajn.

Tak půldruhého měsíce zde je klid jako v hrobě. Oslavy v Plzni dávno skončily a myslím, že od té doby jsme na tom všichni obdobně.
Po vyhodnocení faktur od ČEZu a za plyn se v myšlenkách neustále zabývám otázkou, jak STOHOVEN ? Nejdřív jsem měl jasno. Tepelné čerpadlo a nic jiného. Nevadí, že já se konce návratnosti do něj vložených financí už nedožiju, stejně mi finance žere soudružka inflace.
Jo, jenže …. Sidi mi možná v tomto dá za pravdu. Ale on žije v Lokti, tam je o dost tepleji než ve Slavkově. Obešel jsem pár známých s tepelným čerpadlem, co žijí v obdobných povětrnostních podmínkách jako já, s nadmořskou výškou okolo 600 m.n.m, a kromě jedné nadšené výjimky (ale naivní aktivistka s novostavbou něco ví o životě?) jsem se dozvěděl víceméně o tepelné pohodě až do půlky prosince, ale pak přijde ta pravá zima a tepelné čerpadlo se na 3 až 4 měsíce změní na přímotop a člověk se zahřeje až pohledem na novou fakturu za elektřinu.
Tak tudy tedy nee.
A tak se zabývám myšlenkou, jak opravit komín, který mi Sidi před cca 40 lety postavil, zkontrolovat starý kotel na uhlí, popřípadě zakoupit kotel nový a topit a topit ….
Tak jsem si myslel, když jsem před 25 lety předělal vše na plyn, jaké budu mít hezké stáří. No oněch 15 schodů do sklepa se budu muset naučit opět vybíhat jako srnka.
Mimochodem, všimli jste si, že ačkoliv ve svém okolí zaznamenávám už několikeré nákupy kotlů na uhlí, při hledání rad, jak z energetické krize, zůstává slovo „uhlí“ sprostým slovem?
Ještěže to lidi, kteří tuší, že v zimě bývá zima, nezajímá!

Ahoj, kamarádi,

pokud přemýšlíte, kam se vydat na víkend, pak mohu doporučit Plzeň:
https://www.slavnostisvobody.cz/program/

Předpokládám, že letos budou mít oslavy obzvláště velký význam. Jednak se budou konat po dvou letech lockdownu, kdy měly jen komorní charakter, jednak s ohledem na současnou válku dáme hunským nájezdníkům rádi najevo, kam civilizačně a historicky patříme. Vzpomínám si, kterak jsem se 5. května 1989 zřejmě stal také jedním z přemnoha nedobrovolných statistů v celovečerním filmu z produkce Státní bezpečnosti věnovaném spontánní oslavě osvobození na Míráku. Kameramani tenkrát vypadali velice nenápadně a režisér o sobě nevím proč nedával vědět. Nejkrásnější byly oslavy o rok později, kdy na ně přijela spousta nejen amerických veteránů, kteří v té době ještě byli naživu. Na lidech tenkrát byla znát obrovská úleva, ten pocit svobody se snad ani nedal popsat. Inu, čas se nedá uplatit, takový zážitek se už opakovat nebude.

Dodnes mi není jasné, proč si Rusáci tak rádi připisují osvobození. Tedy je - právem vítěze, byť podíl na porážce Hitlera asi měli výrazně méně než poloviční. Počtem padlých to měřit nelze, oni jen místo techniky jednoduše spotřebovávali své vojáky. To není zásluha, to byla pouze jejich arogance, pitiomost a zaostalost. Navíc režim Pepíka Džugašviliho byl předobrazem režimu Hitlerova. Lze tedy hovořit o dobytí větší části Československa Rusáky, v žádném případě však o jeho osvobození. To proběhlo jen na západě a jihozápadě pod velením gen. Pattona, bohužel však jen na krátkou dobu.

Očekávám s napětím, jakou vlajku letos nechá vyvěsit pologramotná sokolovská purkmistrová. Protentokrát bych tipoval Ugandu.

Čau!

Vzhledem k tomu, že jsme doma měli týden naše mladé z Brna, neměl jsem čas téměř na nic, ani na to popřání krásných velikonoc, za což se omlouvám, ale ani na shlédnutí nějakého Štěstí, což má být krásná věc. Alespoň mne Sidi včas varoval. Brňácí včera odpoledne odjeli, ale ponechali nám zde 4-letou vnučku, poprvé mimo domov a maminku, tak nevím jak to s mou vytížeností nadále bude. Ještě štěstí, že chodím do práce.
Napadla mne v neděli možnost jak zbohatnout. V Lokti se vystavují korunovační klenoty (kopie, samozřejmě), což jsem se dozvěděl náhodou právě od brňáků. Nám zde chybí jakákoliv informovanost.
Zaujala mne ostraha, skládající se z jedné staré báby, která před námi odemkla a za námi zamkla, klíče dala u kapsy u zástěry a jala se klimbat na židli u dveří. Kdo chtěl ven, zatřásl jí ramenem, ona vyndala z kapsy klíč, odemkla a po odchozím zase zamkla, klíč vrátila do zástěry a pokračovala v klimbání. Pokud jsou repliky korunovačních klenotů ze zlata a drahokamy jsou pravé, ani zde nechci říkat, jak snadno lze zbohatnout. V televizi s krádeží cenností vždycky nadělají .....

Nazdar hoši,
včera jsem už nic napsat nestihl, jak jsem se kasal, takže reaguji dnes.
Pitrume, zlomyslný skřítek Poťouchlíček, asi v reakci na to, jak jsem tě ošklivě odbyl s hodnocením jedné české komedie, způsobil, že jsem se za trest o víkendu s Bajkery srazil celkem čtyřikrát. Třikrát při přepínání programů, a počtvrté, když jsem usnul u nějaké americké produkce, probudil se uprostřed noci, a zjistil, že obrazovku už 40 minut brázdí na kolech Bajkeři a dálkový ovladač byl tak neskutečně daleko... Ze slušnosti a taky abych si napravil reputaci, jsem filmu věnoval asi dvacet minut (než jsem znovu usnul). Musím s tebou souhlasit, film to nebyl moc podařený. Jk jsem si stačil všimnout, pokulhával u řady filmařských profesích, a bohužel, kde to bylo nejvíc patrné, i v těch hereckých. Myslím, že základní problém filmu byl v avízu, které známe, když předchází jiným uměleckým počinům, prostým upozorněnmí, že film NENÍ určen pro diváky starší 25 let. Pak se dá zkousnout. Četl jsem si některé recenze, hafo recenzentů tvrdilo, že se na film dívali, nebo jej dokoukali, jen kvůli Hance Vágnerové. Asi mysleli její zvláštní kouzlo osobnosti nebo uhrančivou krásu, nikde nezdůrazňovali, že by to bylo kvůli jejímu herectví .Chudák holka asi nechtěla trhat partu a tak šla (nuceně?) hodně pod své možnosti. U neheců mi neherectví pochopitelně vadit nemůže, ale u profesionála? Nevím, moc ji neznám, nikde jinde jsem ji vidět nemohl, z důvodů uvedených jindy, že? Jiný referent se zase ošklíbal nad jistými "hloupými brněnskými vtipy". To mě navnadilo, takový vtipy vyhledávám a zbožňuji, než mi došlo, že pravděpodně tím myslel jen roli trenéra cyklistek herce Pavla Nečase, který pochází z Brna a dlouho tam působil... Ten fórek s penisem byl docela decentní, a myslím, že spoustě mladých diváků unikl, protože si to tak rychle dohromady nepospojovali. Stačí jako safisfakce? A co tuhle neděli, další bobma odpálená na obrazovkách, viděl´s?... Štěstí je krásná věc? Tady bych volil avízo: Nevhodné pro diváky, kteří dosud nepodstoupili lobotomii.
Octáve, tvé odpovědi byly jako vždy perfektní, fakt se mi líbily, a teď se neuraž, hlavně stylisticky byl příspěvek přímo famózně zpracován (nepomáhá ti s tím někdo? Manželka učitelka? Já bych to do takové úrově psal = přepisoval několik hodin, a stejně by to nebylo ono, už znám svý možnosti. Proto mě napadlo, jestli není škoda takhle marnotratně plýtvat časem a zatěžovat si hlavu přemýšlením, aby si pak na našich stránkách mohly počíst, jak se dnes s oblibou říká, nanejvýš "vyšší jednotky". Myslím, že bys udělal díru do světa i na různých diskuzních fórech na sociální síti. A to ani nezkoumám, jestli máš k dispozici facebook.
Posledně jsem chtěl k analýze toho politickýho komentátora dodat ještě pár vět odjinud, ale bál jsem se, že už budu moc dlouhej. Přidávám je dnes (kdy jsem asi ještě delší, haha): " ... Rusové v celých svých dějiách nikdy nejdou dovnitř, do sebe. Pakt Ribbentrop-Molotov dodnes nechápou. V tom národě vždycky byla selekce, v níž ti horší zabíjeli ty lepší, takže ti nikdy nezapůsobili dovnitř, do společnosti a do politiky. Proto ruská kultura, ruská literatura byla vždycky něco jiného než jejich politika. Všechny zločiny v té zemi od roku 1917 jsou dílem určitého druhu Rusů: ne komunistů, jak se říkává. To určitý druh Rusů se takto chopil komunismu. Pozor, tací lidé jsou i jinde, ale v Rusku nikdy nevznikl kulturní politický systém, jenž by to korigoval."
Tak to už je dnes skutečně vše, kosatce letos moc nejdou.
Mějte se.

Ahoj, lidi!

Sidi, Tvé tulipány jsou opravdu krásné. Přiznám se, že coby botanický analfabet, jenž za celý život nedosáhl jiné mety než té, že dokáže rozeznat pampelišku od borovice, se rád kochám pohledem na nádherné kytičky, úžasné to dílo Boží rukou člověka ještě doladěné k oné nevýslovné kráse. Sám možná dokážu vypěstovat nějaký šnitlík nebo brambory. Na talíři pak mé botanické úspěchy definitivně končí. Proto mne má drahá choť k ničemu, co roste na zahradě a je to krásné, raději nepouští. On vlastně nikdo. Mám tak odmalička vybudovánu pověst nechtěného botanického kazisvěta. Jak něco nemá závit, nedá se to pájet nebo to nemá klávesnici či volant a nelítají tím elektrony, tak se to nachází zcela mimo můj svět na hony vzdáleno možnostem mých mozkových závitů. To mi však nebrání, abych takové věci s neskonalou úctou obdivoval a v pokoře velebil ty, již dokáží nejrůznějším rostlinkám vdechnout tu jejich nádhernou kytičkovou duši.

S Facebookem a podobnými médii jsi se trefil, sociální sítě opravdu neprovozuji a nepodporuji. Asi je to určitá profesionální nemoc, nicméně ta je podložena celou řadou odborných aspektů. Z naší branže moc takových, kteří by se stali účastníky sociálních sítí, asi nenajdeš.

Dnes je radostný den vzkříšení Páně a tak bych rád rád popřál všem, kteří čtou tyto řádky, pěkný zbytek Velikonoc, rodinnou pohodu a klidnou duši. A také, ať už ta proklatá hunská válka co možná nejdřívě skončí a Rus nechť táhne tam, kam onen slavný mariňák poslal ruskou válečnou loď. Ta už dorazila do cíle.

Zduř!

Ještě jednou zduř.
Chtěl bych poděkovat Pitrumovi, že tak promptně vyhověl mému požadavku a zařídil, že se teď můžete pokochat prvnmí jarním fotem z mé skalky. Vystavuji se nebezpečí, že mě osočí některé spolužačky-zkušenější zahrádkářky ve stylu: co se sem sere s obyčejnými tulipány. Musím jim dát za pravdu, i když se nejedná o obyčejné tulipány, ale skalkové trpasličí. Ono se to má totiž tak. Jako první poslové jara se stejně jako loni u mě vytáhly (doslova - přes noc) kosatčíky rodu reticula, konkrétně odruda REJOICE (fialový květ) a odruda SHEILA AND GERMANY (zeleno modro žlutý květ). Nevyzpytatelná příroda ovšem zasáhla nočním sněžením a těžký sníh jim totálně zlomil vaz...
Tenhle odstavec v skoro stejné podobě byl součástí původního dolního příspěvku, správce (?) ale odmítl příspěvek "odeslat" pro jeho přílišnou délku. To je pro mě novinka. Teď nevím, jestli zůstane jen u délky, jestli mě příště třeba odmítne článek "odeslat" pro přílišnou stupiditu obsahu. Čím dál líp.

První Sidiho květinky rozkvetly - viz foto.

Ahoj všichni,
slíbil jsem posledně, že napíšu něco jenom pro Octáva, ale klidně, chcete-li, si počtěte i ostatní: pacifisté, rozumní neutrálové i váleční štváči, na události na východ od nás to nebude mít žádný vliv.
Rád připouštím, že Octáv z nás dalších přispěvatelů (Pitrum mi snad odpustí) nejvíc zabředl do válečné problematiky od sběru zpráv, třídění protichůdných informací až po analýzy té krvavé šlamastiky (jak jsem teď někde zachytil názor jednoho blba), a to s důkladností a vehemencí sobě vlastní.
Mám tedy pro něj takový malý střípek do mozaiky, článek byl sice napsán už v roce 2009, řeklo by se překonaná historie, ale i tak mně toho o současném trendu uvažování RuSSáků a jeho přenosu do reality řekl dost.
Vyšel v Respektu č. 29, napsal ho politický komentátor Viktor Jerofejev. Říká v něm, proč v Rusku nevznikl kapitalismus a proč ho Rusové nemají rádi: Historickým vysvětlením je kostelní morálka národa, který na pozemský život hledí jako na hříšný. Odevzdanost a odmítání filozofie úspěchu jsou srdcem tradiční ruské ideologie. Uvážíme-li, že kapitalismus je sourozencem demokracie, začínáme to chápat. Když kapitalismus v Rusku měl začít, hned ho podřízli. Po pádu komunismu, když kapitalismus dostával zločinecké zbarvení, Putin nasadil oligarchům náhubky, aby se Rusko nerozpadlo. Obětoval přitom jeho demokratickou perspektivu, kterou lid ovšem rád oželel. Zase je v módě vysedávání po kuchyních a karamazovské hádky... Tolik Jerofejev.
Myslím, že tady už vizionářsky naznačil jednu z alternativ, jak šlo tohoto šílence ještě včas odstavit. Četl jsem teď o tom jako o jedné (spíš jediné, S.) z možností. Odstavit ho měli ti, kteří mu původně pomohli do sedla a k moci, tedy oligarchové. Návod k použití by byl, dočasně jim zabavit a zmrazit dostupmý majetek mimo Rusko, a oni by se (prý?) už rychle postarali. Bohužel, jako vždy v polypolárním světě se realizace opatření nedotáhla do konce, leckde se zadrhla, ne-li zvrhla v ozajistnou frašku, takže si to teď pomalu a jistě vyžereme všichni... Kdyby aspoň tu rakovinu šlo popohnat.
Už jsem toho dneska namlel až moc. A to jsem radši vynechal večerní zprávy.
Čau.

Ahoj, lidičky!

Sidi, to hodnocení, které jsi uvedl, se dle mého jeví jako velice výstižné. Zásadní rozdíl mezi západní civilizací (kam odjakživa spadáme) a Ruskem se odvíjí od zcela rozdílného dějinného vývoje obou světů. Stejně zásadní je i rozdílný přístup k demokracii. Už ani nevím, kdo jako první vyřkl poučku, že demokracii nelze nařídit politickým rozhodnutím, ale lze k ní dospět pouze postupným společenským vývojem. Podobné je to i s lidskými svobodami. Ruská společnost má zcela objektivně vzato nějakých 150 až 200 let zpoždění za civilizovanou Evropou a jen velmi těžko bude tento rozdíl dohánět. Vždyť nevolnictví tam sice de iure skončilo již na konci 19. století, de facto ale v jistých intencích přežívá v té divné zemi až do dnešních dob. Svoji roli tam rozhodně sehrává i letité mísení původních Rusů s původními polodivokými hunskými pronárody. Autorita diktátora, bojara nebo chceš-li místního oligarchy či vysoce postaveného úředníka je tam bezmezná a jeho slovo má váhu zákona. Mnohé je dáno i tím, že ještě v roce 1920 se podle dobových odhadů ruských úřadů na území sovětského Ruska nacházelo 80% negramotného obyvatelstva. Historicky to přispívá ke skutečnosti, že tamní tradiční výchovou je zdůrazňována striktní orietace na cara gosudara jako jediného objektivního zdroje informací. Produktem takové (ne)kultury je i ultranacionalismus a z toho plynoucí celonárodní přesvědčení, že všichni na světě konají zlo, pokud se nepodřídí rusácké vůli.

Skutečnost, že denně s větší či menší intenzitou sleduji celou řadu médií z blízkého i dalekého světa, mi dává možnost vidět situaci nejen na ukrajinském bojišti i jinýma nežli jen českýma očima. V Rakousku se dnes velice intenzivně přetřásá otázka státní neutrality. Většina Rakušanů si snad ani neuvědomuje, že jejich neutralita je dnes slabě chráněna jedině respektem okolních angažovaných zemí, které pro ně nepředstavují nebezpečí. Tím se skalní zastánci neutrality, jichž je v zemi většina, posunuli do role naivních fangličkářů, které by nakonec rádi následovali i leckteří Češi. Pokud Putin bez mrknutí oka napadl neutrální Ukrajinu, pak pochybuji, že by pro něj představovala překážku neutralita rakouská nebo ta eventuální česká. Neutralita je vždy zaručena pouze tím, že ji respektují okolní mocnosti. Žádná jiná pojistka tam není a nikdy nebyla.

Myslím si, že většina z nás, kteří máme dosud v živé paměti napadení Československa formálně spojeneckou Sovětskou armádou 21. srpna 1968, má o respektu Rusáků k čemukoliv včetně státní suverenity a lidských životů asi celkem jasno.

Čau!

Něco o opačném konci světa :
Ke svému velkému úžasu jsem včera viděl film, první film, o kterém mohu s jistotou říci : „To je jediný film, který je hoden ceny nejvyšší – Oscara, protože, ještě jsem neviděl jiný film, který by splňoval všechna kritéria, která film navržený na Oscara musí podle nejnovějších poznatků obsahovat. Vystupují v něm a je zřejmá láska mezi nimi – černoši, běloši, homosexuálové, heterosexuálové, lesbičky, mladí, staří, zdraví, zranění, influenceři, sportovci (kyně), pijáci alkoholu i mažoretky ….. nedokážu vůbec všechny vyjmenovat. Ač je námět i jednotlivé epizody ukraden bezostyšně z jiných filmů a není v něm jediná originální myšlenka ….. Pardon, teď mne napadá, že jedna tam je : vůbec poprvé jsem viděl použití ztopořeného penisu k zakotvení záchranáře na skále tak, aby mohl vytáhnout jiného visícího nešťastníka nahoru, ale to je jediná originální (snad) myšlenka, přesto film ční vysoko nad ostatními svou neuvěřitelnou vyvážeností.Těšte se přátelé, nastává éra filmů, které již nikdy nikoho neurazí, světlé zítřky budou odkapávat jako sirup z obrazovky a nad námi budou poletovat ptáčci s olivovou ratolestí v zobáčku.
Jste zvědaví, co to je za veledílo? Včera mne ho donutila sledovat má žena v domnění, že se bude jednat o povedenou taškařici v duchu Snowborďáků a Rafťáků, ale jak jsem po skončení tohoto 2 hodinového zoufalství zjistil, usnula pravděpodobně hned v prvních 10 minutách. Toto pokrokové dílko se jmenuje „Bikeři“ a chcete-li si zachovat zdravou mysl, vyhněte se jeho sledování a jděte raději pít rum.
No, napadne-li mne někdy, že bych koupil novou televizi, tak si to pustím. Určitě mne pak ten nápad rychle pustí.
Rád bych slyšel názor odborníka na filmovou tvorbu – Sidiho. I když pochybuji, že by vydržel přes úvodní titulky.
Čau

Ahoj,
nemaž mi med kolem huby, za odborníka na filmovou tvorbu jsem se nikdy nepovažoval (je rozdíl psát pro film a psát o filmu), nepovažuji a považovat nehodlám, a zvláště na tu českou současnou a to napříč žánry (tedy nejen komediální), a to z toho důvodu, že odborník musí mít jednak přehled o natáčených filmech a pak hlavně musí mít hodně nakoukáno. Já jsem se obou podmínek dobrovolně zřekl už před mnoha lety, když jsem zjistil, že z mých kolegů + - vrstevníků ze školy žádný tehdy ani dnes filmy netočí (proč asi?). Je tu sice Petr Nikolajev (Lidice), ale ten studoval dokumentární tvorbu a Franta Brabec, ale to je zase vyškolenej kameraman. Ještě tak uznávám skorovrstevníky Zelenku a Ondříčka, a to je tak všechno. Ti mladí mě skutečně neberou, kromě drzýho čela, intrikaření a ostrých loktů už toho moc víc neumějí, takže netřeba můj nezájem o současné dění ve filmu dávat do souvislostí s osobní zatrpklostí nebo uraženou ješitností, tak to prostě u filmu chodí...Rozhodla ale ta reálná představa hrozné ztráty času.
Věz, že naposledy jsem byl v kině u vás s F., a to na ještě vcelku přijatelné komedii Grandhotel s M.Taclíkem v jeho první velké filmové roli. Psal se listopad 2006 ! Od té doby žiju ve filmovém celibátu, ano, občas jsem nucen zhřešit (na návštěvách), ale přísahám, že žádnou novou českou komedii jsem neviděl celou, nejdelší v kuse zhlédnutý úsek mohl měřil 30´- Vratné lahve. (Samotáři jsou myslím staršího data, nebo se mylím? Ty jsem v tv viděl celý. Podívám se, až to dopíšu.) Takže jsem pochopitelně neviděl ani Bajkery (jak nesprávně píšeš Bikery), a musím ti s politováním oznámit, že ani tady nehodlám udělat výjimku a film nevyhledám. Co jsem udělal - a doporučuji ti to taky, pokud jsi to už neučinil - vyhledal jsem si film v databázi čsfd (mizerných 41%). Já v databázi hledám rád a poměrně často, mám tam i své osvědčené recenzenty, kteří nikdy nezklamou se svým osobním náhledem, tzv. si neberou servítky a mají mimořádný smysl pro humor. Dobře se u toho bavím. V televizi mám dostupnejch jenom 7 programů (stará televize), žádnej z líhně ČT, pravidelně teď trávím u večerní obrazovky čtvrtky, kdy běží dva díly Mistrů renovací a jeden díl Amerických sběratelů, čumím i v pátek na Strážce hranic Austrálie. Myslel jsem si, že největší hajzlové jsou německý a švýcarský celníci, ale kam se serou na Australany... A to je tak zhruba všechno, na co koukám pravidelně, nikdy jsem neviděl ani jeden díl Ulice, Ordinace, Specialistů ... ano, uvědomuji si, že jsem asi trochu divnej, možná dokonce postižen nějakou socio-patologickou poruchou osobnosti. Snad by to mohla vyvážit má DVDtéka s 1150 tituly (asi 100 stažených načerno). Sezman zašlu za známku.
Zejtra si udělám čas i na Octava. Zatím se mějte.

Jo, teď už vím, že film je z roku 2017, včera jsem se domníval, že je to novota. A už mi je jasné, proč za těch 5 let ho (nejspíš) nikde nedávali, je to neuvěřitelná velmi korektní srágora.
Stejně toho o filmu z nás víš nejvíc, proto taky asi na bednu nekoukáš, protože bys z naprosté většiny asi dostal úbytě.
Zdař, málem jsem tě nedávno navštívil, ale Pán Bůh změnil můj pochod ...., ale stejně tě to asi v blízké budoucnosti nemine.
Nazdar